Je mnoho cest, které vedou k cíly, a každá z nich nás učí jiným způsobem témuž – trpělivosti, nadšení, soustředění v přítomném okamžiku… V neposlední řadě i pokoře, protože v životě často přichází chvíle/jevy/děje nebo procesy, které pouhou vůlí neovlivníme.
Tak se Víla pustila po Cestě hlíny i na Cestu vlny. Po vzoru své babičky přadlenky si vyzkoušela zpracování ovčího rouna od čištění a praní, přes barvení rostlinami, předení na vřetánku až po tkaní. Vznikl tenký pásek se žlutozlatým nádechem (barveno slívami).
Přestože fotky značně zkreslují, svou barvou připomínala tkanina sluneční paprsky. A jakmile z jara vykvetly první pampelišky, posunula se tvorba dál. Vnikl nápad na Sluneční ženský pás, který by jak barvami, tak použitým materiálem podporoval svou nositelku v uvědomění si vlastní podstaty, tvořivé energie a ukotvení v srdci.
80 hodin čistého času.
Zkouška trpělivosti a ochoty opustit nepovedené a začít znovu.
Čistá radost z tvoření.
Sluneční pás se stal darem pro jednu úžasnou ženu, vpravdě Bohyni v lidském hávu.
Kéž jí přinese štěstí a sílu jít směle a bez obav za svými sny.
Fallon
0 komentářů