Všichni pěstitelé jistě sdílí stejnou zkušenost, že každý rok roste lépe něco jiného. Jednou máte hromadu jahod, jindy sotva stíháte zavářet rajčata a občas doslova nutíte každému, kdo jde zrovna kolem, pár cuket nebo aspoň dýni.
Nu a nám letos daly vale všechny sazenice paprik (přesto, že je před slimáky chránilo naše kachní komando) a okurky zaplodily sotva na svačinu. Naštěstí již druhým rokem úspěšně pěstujeme ačokču (paprikookurku, o které bude řeč příště) a indickou okurku alias kalabasu.

PĚSTUJEME KALABASU
Kalabasa je teplomilná popínavka a sázíme ji ven až po zmrzlých, semínka rovnou do hlíny k opoře (my máme karisíť, jde ale i natáhnout špagát mezi dva sloupky). Pokud ji dobře hnojíte třeba cibulovou nebo kopřivovou jíchou, bude vážit jeden kus klidně 5kg i více. Takže opora by měla být opravdu pevná. Ze sedmi rostlin jsme sklidili přes 45kg plodů v deseti kusech (další jsme rozdali na zkoušku kamarádům) a stále ještě kvete. Zajímavostí je, že jde sklízet průběžným odřezáváním od spodu. Zbytek na rostlině se nekazí a dále dorůstá.

KDY SKLÍZET
Plody můžete sklízet hned, jak trochu ztloustnou (alespoň na průměr palce). Dlouho vypadají jako úzké žoužele a pak najednou během pár dní několikanásobně zvětší objem. To je ten pravý čas začít. Dokud má slupka světle zelenou barvu jde snadno oloupat škrabkou a zužitkovat celá, protože semínka jsou ještě jemná a měkká. Jakmile se na slupce objeví žíhání tmavší barvy, začíná dozrávat, semena se zvětší a slupka začne tvrdnout. Žíhanou kalabasu naporcujete spíš sekáčkem na maso nebo sekerou než nabroušeným kovovým nožem (vyzkoušeno včetně křečí do dlaní po zpracování čtvrtého podobného kusu). Je nutné odstranit semena a dužinu pak nožem vyřezávat, což je zbytečně pracné. Hodí se tedy sklízet včas a na semínka si nechat třeba jediný kus (i jen z jednoho získáte klidně 60 semen).

JAK CHUTNÁ A CO S NÍ
Jemné sladkosti kalabasy se ani okurka hadovka nevyrovná. Kalabasa je proto výborná jak syrová – jen tak nebo do salátů, tak tepelně zpracovaná v různých zeleninových směsích, do bramboráků a rozličných druhů placek a slaných koláčů. My ji ale zatím hlavně zavařujeme – alá nakládané okurky v láku, na slano povařenou s cibulí a nově zkoušíme i sladký kompot.

Kalabasa je sice cizokrajná rostlina, ale u nás roste dobře, takřka sama bez nutnosti zvláštní péče a má skvělé výnosy. Navíc je dost odolná vůči plísni, kvůli které dávají okurky sbohem přes noc. Za nás je to rozhodně rostlina, se kterou má smysl pokračovat dál.

Fallon&Ronis


0 komentářů

Napsat komentář

Avatar placeholder

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.