Několik let zpátky jsme se odnaučili kupovat mléko v běžném obchodě. Bez tekutiny s názvem „čerstvé mléko“, která po pár dnech místo kysnutí hořkne, se rádi obejdeme. Zvlášť když je tak jednoduché vyrobit si mléko makové nebo vlašské z místních zdrojů. Na litr a půl „plnotučného“ stačí pomlít jednu násepku máku nebo lehce povařit hrst vlašských ořechů (můžete také nechat vylouhovat hořčiny přes noc ve studené vodě), smíchat s čistou vodou – teplou nebo studenou podle záměru – a rozmixovat. Pak už jen přecedíte přes hustou silonku/pláténko a je hotovo.
Snížením množství vody a přidáním dochucovadel jako med/povidla/sušené ovoce vyrobíte základ pro „ořecháčky“ – rostlinou variantu jogurtu. K hotové hmotě přimícháte jednu lžičku jogurtu nebo již hotového ořecháčku, naplníte do skleniček, víčka mírně povolená, a necháte 1-3 dny na teplém místě. Čím déle v teple, tím budou kyselejší.
Přesto nás občas popadne chuť na poctivý tvaroh. Jenže z čeho ho vyrobit, když je kozí ohrada zatím jen namalovaná na papíře? Předloni jsme chodili pro mléko k sousedům, jenže loni kravička mléko neměla. Tak nás nakonec zachránil mlékomat.
Je pravda pár kilometrů daleko, takže k němu jezdíváme cca 1x za měsíc cestou za jinými pochůzkami. Zařídili si ho a provozují jej však místní zemědělci, kteří si zakládají na tom, že mléko je mléko a ne obarvená voda. Jeden litr přijde na 22,-Kč. Běžně si bereme 10l. Nejprve vše přelijeme do dvou hrnců a dáme přes noc odstát. Ráno sebereme smetanu – bývá jí kolem 700ml. Podle nálady z ní děláme máslo, masalu, šlehačku, zmrzlinu, smetanovou omáčku nebo výborné domácí karamely
(na ně si Rytíř se Skřítkem potrpí momentálně nejvíc – třeba vám o tom časem
natočíme recept 🙂 ). 6l mléka padne na tvaroh a zbytek kluci vypijí.
Při výrobě másla zbude sladké podmáslí na pití ♡
Postup výroby tvarohu nám poradila sousedka a je ohromně jednoduchý. Dáte určené množství mléka (po pečlivém odebrání smetany) do hrnce, přiklopíte pokličkou a necháte cca 4-5 dní stát při pokojové teplotě. Tvaroh vám kvasinky vyrobí samy. Jen si dejte pozor na přehřátí, protože v přílišném teple (zkusili jsme totiž proces urychlit a postavili hrnec na vršek kachlového sporáku, kde se skoro celý den vařilo) získáte místo tvarohu po pár dnech něco, co čpí po acetonu a pochutnají si na tom akorát slepice. Hotový tvaroh poznáte tak, že plave na vrstvě syrovátky a je pórovitý.
Pak stačí scedit a nechat ještě pár hodin v pláténku okapat.
Okapaný tvaroh drží tvar a při odebírání se drobí na hrudky.
Hotový tvaroh můžete buď hned použít nebo jím naplnit pořádně vymyté sklenice a uložit do chladna. Při pečlivém uzavření víček vydrží bez potíží pár týdnů (náš prozatimní rekord je měsíc a půl).
Máte-li rádi chuťovky, zkuste jednu skleničku dochutit čenekem, solí, sušenými bylinkami a doplnit polévkovou lžící oleje. Rozmíchejte a až pak uzavřete. Za několik dní se chutě prolnou a máte skvělou pomazánku, které čas na chuti jen přidává (tedy dokud zůstane sklenice zavřená). Po znovuotevření vydrží už jen 2-3 dny. Ale do té doby ji stejně sníte 😉
Z 6l mléka 🙂
Syrovátka slitá z tvarohu je samozřejmě kyselá. Pokud zrovna nepatříte k milovníkům kysaných nápojů, i tak pro ni najdete využití. Jako každá syrovátka je totiž učiněným zázrakem na pleť. Ať už si z ní vyrobíte pleťovou masku nebo nalijete do koupele, vaše kůže vám poděkuje.
Kvašení a domácím dobrotám zdar!
Fallon&Ronis
0 komentářů