Když jsme v roce 2016 kupovali mnoho let nesečenou a nálety prorostlou louku ve svahu, pod níž se sotva našla tu a tam vrstva ornice, sotva jsme si dovedli představit nějaké zahradničení v dohledné době, byť jsme po vlastní úrodě a samozásobitelství velmi toužili.
Díky permakulturnímu způsobu hospodaření a našemu tehdy narozenému synkovi se však záhy stal sen skutečností. Zásadní otázka každého permakulturysty totiž podle Jardy Svobody zní: „Co ještě bych nemusel dělat?“ Nu a s miminkem je každá volná chvíle vzácná. Obojí nás tedy naučilo více přemýšlet o přírodních zákonitostech, propojovat prvky a vynakládat energii pouze tam, kde je opravdu zapotřebí.
Krásným příkladem jsou naše vyvýšené záhony, které vznikly původně jako navážka zeminy ze zpevnění příjezdové cesty v dubnu 2018. 70m3 hlíny nám bylo líto vyhodit (natož za to ještě platit) a nechali jsme ji navézt na pozemek s tím, že se časem použije. O pár měsíců později už Víla neodolala takovému lákadlu, vzala do rukou hrábě a motyku a vytvořila první mini záhonky (spíš rozhrábnuté hromady, zato hodně vyvýšené 🙂 ). Dle systému Seppa Holzera „smíchám semínka, rozhodím a ono to vyroste“ začalo naše první divoké pěstování. Divoké svým založením, množstvím rostlin i překvapivě malými energetickými náklady (plevel občas sem tam vytrhl Rytíř a nechal na záhonu zkompostovat, rozhodně žádná pravidelná činnost) v poměru s velikou úrodou. O slimáka jsme díky zeleninové polykultuře (spousta druhů dohromady) nezavadili a jediným škůdcem, který zlikvidoval polovinu řepy, byl na podzim vtrhnuvší divočák.
Přesto vzešla spousta úrody
Jako třeba 100ks dýní
I díky sousedovic kozám a ovcím
Další úroveň dostaly naše záhony díky začátku stavby slamáku a přítomnosti bagru na jaře 2019. Konkrétně získaly další hlínu, systém na zadržování vody (alespoň ty původní) vytvořený kachním nebesákem, přepady a zatím pouze plánovaným svejlem (koryto/žlab vyhloubený po vrstevnici a zachycující déšťovku, případně ji rozvádějící na další místa), a konečně i nějaký pořádný tvar.
Kontrola, zda jde vše podle plánu 🙂
Terasové hospodaření kvete nejen v Číně
Budoucí mandaly a klíčové dírky
Terasy i „žížaly“ využívají přirozeného toku vody, mulče a přepady mezi nimi navíc zadržují dešťovou i zálivkovou vodu, aby došlo k co největšímu zužitkování vlhkosti. Zatím ve volných chvílích postupně osazujeme záhonky včetně svahů a do budoucna snad přibudou i nějaké „ukázkové“ klíčové dírky a mandaly (viz http://ekozahrady.com /zeleninova_polykultura.htm ).
Konečně vlastní jahody!
První část osázena a zamulčována!
Jaká bude letošní „divoká“ úroda vás budeme postupně informovat 😉
Fallon&Ronis&Matýsek
0 komentářů