Husí radosti

Máme husy. A, věřte nevěřte, příběh o záchraně Říma byl určitě pravdivý. Husa je totiž naprosto spolehlivé poplašné zařízení. Stačí, aby kolem plotu prošel turista, a husy kejhají jako o život. Kejhají, když cvičí rozběhy s létáním. Kejhají, když se baví mezi sebou. Kejhají, když se vás snaží přesvědčit o Číst více…

Trochu jsme se rozrostli

Život na samotě o samotě by byl trochu smutný, takže k nám postupně přibývají různá domácí zvířátka 🙂 Začalo to slepicemi pro radost a nějaká ta vajíčka. Před dvěma lety přibyl kocour na mazlení (myši totiž loví leda na sousedovic pozemku a u nás chytil vedle motýlů akorát holuba). Rok Číst více…

Záhony nové a bližší

S tím, jak naše energie i přítomnost během dne čím dál častěji tíhne ke slamáčku a jeho okolí, mění se i cesty a celkový pohyb po panství. S pozorností, kterou teď věnujeme stavbě, jsme méně a méně ochotní běhat každodenně opačným směrem. Na to jsou letos naše bylinko-topinamburo-jahodové žížaly a Číst více…

Když se příčí příčky

Od zimy odpočívá slamák s novými okny a dveřmi. Konečně začal vypadat jako opravdový dům, radost pohledět. Jen ve stejné podobě zůstává dodnes, přinejmenším zvenčí. Jakmile je totiž pod 10°, hlína neschne a omítka padá. Kamnářská lepidla jsou o něco otužilejší, ale i ona pod 5° odmítají pracovat. A staré Číst více…

Zimní posezení

Když mrzne až praští, všichni si rádi drží nohy v teple. I naše slepičky. Proto jim Ronis s Matýskem vyrobili do voliéry posezení. Vedle suché slámy pod kurníkem tak mají další oblíbené místo, kde pařátky tolik nezebou 🙂

Kultivovaná divočina

Říká se, že v zapomenutých koutech světa dávají lišky dobrou noc. K nám místo toho chodí sousedé na snídani. Třeba dnes kmotra liška. Lojzík (kohout) vycvičený už varovat všechny před létajícími dravci byl kupodivu úplně zticha, stejně jako ostatní slepice. Nebýt toho, že Víla „náhodou“ pootevřela závěs u dveří, po Číst více…