Možná že stejně jako my už vyklízíte špajzku a sklep od loňských zásob, aby bylo kam skládat nové dobroty. Nu a co s těmi zbytky? Zavařit, nasušit, zamrazit… Anebo je přeměnit na něco úplně nového. U nás teď docela „frčí“ kvašení a tady máte úplně jednoduchý návod, jak na to:
Zeleninu očistíme od písku/hlíny (schováváte si kořenovou zeleninu do kalfasu s vlhkým pískem nebo do krechtu či zamulčovaného záhonu, že?) a nastrouháme na hrubém struhadle. Smícháme se štědrou dávkou soli – na 3dc skleničku alespoň čajovou lžičku soli, a popřípadě přidáme i nějaké to koření. Směs upěchujeme do čistých sklenic do cca 2/3 a zalijeme převařenou zchladlou vodou, aby byla hladina min. 1 cm nad směsí. Protože drobné kousky rády zlobí a plavou, lze je v případě přebytku zelí přikrýt zelným listem nebo zatížit vyvařenými oblázky/čistým plátýnkem. Zkrátka stejně jako u kvašeného zelí musí být vše hezky pod vodou. Nu a pak stačí zakrýt kouskem igelitového pytlíku a zagumičkovat. Pokud použijete opravdu igelit a ne mikroten, sáček za 6 týdnů po dokončení kvašení zase umyjete a schováte na příští použití. Sklenice s hotovou mlskou se jen zavře čistým víčkem a máte hotovo.
Příjemnější varianta je kvašení v kameňáku (kameninový hrnec s víkem), kdy po dokončení kvašení vše přendáte do menších sklenic (pravidlo „vždy pod vodou“ platí). Jedinou obtíží u této varianty je prostor, protože co druh kvašeniny, to jeden potřebný kameňák (pokud tedy děláte vše najednou na poslední chvíli jako Víla, a ne hezky postupně a s rozmyslem 🙂 )
My sklenice uchováváme v temnu a chládku ve sklepě, ale několik vždy čeká na spotřebování ve spíži. Přesto bez zavaření vydrží kvašenina i pár let.
Mlsat ji jde jentak samotnou, použít jako základ do polévek nebo „pánví“ nebo i zapéct či jako náplň slaného koláče. Fantasie má bránu do kořán 😉
Podobně můžete z jara naložit poupata pampelišek a magnólií, listy kopřiv, bršlice, mladé lístečky buků i všeho jiného jedlého býlí.
Přejeme mnoho úspěchů a dobrou chuť!
Fallon&Ronis
0 komentářů