Jsou tři hodiny ráno a Víla stále pobíhá po světnici, tichounce, aby nevzbudila Skřítka ani Rytíře, který již před časem od příprav „odpadl“. Hrnečky, konvice, sušené květy, med, pastelky… Ještě prádelní šňůra na obrázky. A kolíčky, na ty je nutno pamatovat! Tak, snad má konečně vše poskládáno do přepravek, přichystáno zapojit se do každoročního čajového svátku na pražském Vyšehradě. Ještě přidružit pár hodin spánku a výprava na Čajomírfest může začít.

Kokrhá kohout a jediný Skřítek vesele vyskakuje z lůžka, následován svými o něco ospalejšími rodiči. Rychlá snídaně, naložení oře a vzhůru za čajovým dobrodružstvím.

Přes poněkud ucpané tepny Matky měst výprava přeci jen dorazila na místo určení včas. Tedy před desátou ranní. Přibližně o dvě minuty :-). Milé průvodkyně u vstupu, volná stáj pro koně nedaleko a nádherné místo mezi duby navodily pohodovou atmosféru, v jejímž duchu plynuly oba dva dny jako horská říčka v letních nivách.

S úderem poledních zvonů otevřela improvizovaná čajová říše svou náruč dychtivým hostům a stejně tak i pestrobarevný pohádkový koutek U Rytíře a Víly. Z konvice začíná vonět odvar ze sedmi květů, omalovánky rozložené po stole lákají pohledy dětských návštěvníků. Do prvního pohádkového čtení zbývá ještě chvilinka a tak Víla uspává chlapečka v jeho skřítčím domku.

Mezitím přichází první host. Usměvavý mládenec s vlídnou tváří a srdcem na dlani. Při milém sdílení se šálky vyprazdňují a znovu plní, až nakonec přijde čas jít dál. Vždyť před čajovnou netrpělivě přešlapuje hejno dětí, hořících touhou po duhové kupě pastelek. Víly, draci, rytíři. Vše je zajímá a obrázky jdou z ruky do ruky. Spolu s šálky medem slazeného pokušení.

Jak slunce pluje oblohou z východu na západ a zpět, lidé přicházejí a opět se loučí, slova příběhů doplňují zpěv čajového nádobí, dunění desítek bubnů i něžný tón shakuhachi. Celou tu nádheru objímá vůně čajového i nečajového býlí a spolu s tlumeným hovorem kolem bambusových moří proniká kamsi pod povrch, kde v úrodném lánu srdce zvolna vykvétá čajová růže.

Zbývá tedy jen poděkovat. Za příležitost, za všechna krásná setkání, za inspiraci a za radost a klid, které k Čajomíru zkrátka patří. Díky a příští rok na „čajovanou“ 😉

Víla, Rytíř a Skřítek


2 komentáře

cialis · 9.10.2019 v 19:39

You really make it appear so easy together with
your presentation however I find this matter to be actually
something that I feel I would by no means understand.

It kind of feels too complicated and extremely extensive for me.
I’m looking ahead in your subsequent put up, I’ll attempt to get the grasp of it!

    Fallon&Ronis · 22.11.2019 v 9:27

    Sometimes, especially in very beginings, it was hard. It felt like someone makes everything look much worse and wants you to give all hopes and dreams up. But each moment we step on our land we know it is our home. And with this feeling you can do anything 😉

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *