O čem že je vlastně řeč? Jaká cesta a kam, že o ní bude mít cenu psát?

Loni, pár měsíců poté co jsem najednou zůstal sám a měl před rozvodem, jsem zvažoval kam v životě směřovat dál. Zůstat v domečku, který jsme společnými silami a s láskou se Soňou budovali, nebo ho prodat a odejít pryč? Začít někde znovu od začátku? Ale… chci to? Co vlastně chci?

Nu a pak mně napadlo, že se mi naskytla úžasná příležitost splnit si sen z dětství a vyrazit někam na dobu neurčitou do divočiny. Chvíli jsem pátral v mapě, kam lze v dnešní době ještě vyrazit, aby se mohlo skutečně mluvit o divoké přírodě a dalo se tam dojít ideálně pěšky. Jako vítěz mi z toho vyšla Ukrajina. Je relativně blízko, v našem podnebném pásmu, abych byl schopen sám uprostřed lesů přežít, a v neposlední řadě se tam jako ročník, co měl ještě na škole ruštinu, i slušně domluvím (tedy až se mi ruština v hlavě trochu oživí… 😀 ) Spousta lidí mě sice odrazovala, že je to bláznivý nápad, vždyť tam teď válčí…, ale ještě více přátel mě v tomto záměru podporovalo a podporuje.

Od toho okamžiku už bylo rozhodnutí poměrně snadné (no dobře, trochu kecám, měl jsem ještě dost krizových chvil, kdy jsem nevěděl co dál.. ). Rozhodl jsem se domeček prodat a tím zpřetrhat veškerá pouta na minulost (stejně jsem v něm skoro všude viděl naše společné plány do budoucna se Soňou), koncem roku najít kupce a pak z jara vyrazit. Nu a vlastně mi vše vycházelo, jak jsem si přál. Domeček teď mají noví majitelé a, co jsem je měl možnost poznat, jsou to přesně ti praví, aby byl domek v dobrých rukou :). Rozvod se Soňou proběhl hladce a jsem moc rád, že jsme spolu stále v kontaktu a zůstali jsme hodně blízcí a dobří přátelé.

Potom jsem už všechno směřoval k tomu, kdy vyrazím a kam vyrazím. Plány se průběžně lehce měnily: Od toho vyrazit na dobu neurčitou i s možností, že se nevrátím (někde se mi zalíbí a zůstanu tam), až do dnešní podoby – vyrazit, užít a prožít si vše potřebné a pak zpět, protože tu na mně někdo čeká… 🙂 Nyní mám hotové i hrubé kontury cesty, ale přesný itinerář není a nebude.

Takže plán vypadá následovně:

První mé kroky zamíří do Lanžhota na návštěvu příbuzenstva, kde se asi pár dní zdržím, a pak půjdu pěšky na Slovensko do Trnavy přes CHKO Záhorie a Malé Karpaty. Touto zhruba týdenní cestou ověřím, že mám vše potřebné a taky že nemám nic nepotřebné :). Z Trnavy se autobusem/vlakem přesunu do Popradu na návštěvu ke kamarádovi, se kterým jsem se už spoustu let neviděl. Tady se zřejmě opět pár dní zdržím. Potom už zamířím autobusem rovnou do Užhorodu. Odhadem mi tento úsek cesty zabere cca 14 dní, ale přesněji to zatím říct nedokážu.

Nu a to je vlastně vše, co mám naplánováno 🙂 Po Ukrajině chci putovat tak říkajíc za nosem. Mám jen hrubý nástřel Užhorod – Siněvirský park, Koločava. Motat se tam po lesích a horách a jen „BÝT“. Ale kam přesně dojdu, je ve hvězdách. A vlastně na tom vůbec nezáleží. Celkově se takhle chci toulat cca tři měsíce do konce srpna, kdy chci být zpět v ČR. Pak je v plánu jiná cesta jinam, ale o tom vám povím, až to bude aktuální 🙂


0 komentářů

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *