Do Nového roku básně aspoň sloku :-)
I mezi stíny Světlo ať zahřejeNa chladném kameni vykvete nadějeAť věrné druhy vždy po boku mášA přes vše, co potká Tě, se na Zem usmíváš
I mezi stíny Světlo ať zahřejeNa chladném kameni vykvete nadějeAť věrné druhy vždy po boku mášA přes vše, co potká Tě, se na Zem usmíváš
Copak asi dělá Víla po večerech, když její Rytíř odjede na výpravu a děťátko konečně spí? Sedne si a čte knížku? Tančí a zpívá, jentak potichu, aby robátko zůstalo spát? Lenoší s nohama nahoře? Ale kdepak… Vytáhne kotel a dle staré alchymistické receptury „přidej, co tě zrovna napadne“ vyrábí dýňové Číst více…
Přišel podzim, pěkně prší, půjdem pracovat! No vlastně spíš dělat novým i starým keřům domečky, takzvaně „mulčovat“. Mulčovat můžete kde čím – slámou, listím, suchou travou, dřevoštěpkou… My zatím používáme pár let kompostovanou slámu (ano, i zprvu nezamýšlený odklad stavby a rozklad stavebního materiálu může mít své plus) a i Číst více…
Už jste slyšeli o traktoru na „pařátkový“ pohon? My se o něm prvně dozvěděli ve Skalce u Doks před cca 3,5 lety a teprve nyní zkoušíme jeho účinnost. To, že slepice dokážou během pár týdnů vyzobat a zplanýrovat výběh, už víme. Teď jsme jim však přemístili výběh na budoucí záhony, Číst více…
O dušičkovém víkendu 2.-3. listopadu jsme měli tu čest účastnit se jako hosté Konference o jedlém lese na Toulcově dvoře v Praze, kterou každoročně pořádá Permakultura CS https://www.permakulturacs.cz/. Od soboty do neděle zde probíhaly přednášky na téma ovocných dřevin, starých krajových odrůd, jedlých bylin i lesních zahrad. Přátelskou atmosféru podzimně Číst více…
Už i k nám do divočiny dorazila železnice… A s klesající venkovní teplotou se snaží zabrat co nejvíce území domorodců, hlavně u kamen. Rachotí, občas houká, kříží již zažité trasy původních obyvatel a zcela opomíjí právo na „kus vlastní podlahy“… 🙂
Konečně máme jeden z nejdůležitějších stavebních materiálů opět v čerstvém stavu (a původní stoh můžeme ponechat na mulčování záhonů a stromků). Díky našemu sousedovi ob vesnici jsme získali kontakt na dva pány z okolí – majitele pole a majitele nové balíkovačky z Dobřeně. Slovo dalo slovo a z hromady posečené Číst více…
Uff, to je zase vedro. Pohory zrovna vhodná obuv do města nejsou, o dlouhých, proti dešti navoskovaných kalhotách ani nemluvě.. Ale zase v nich po kapsách mám vše potřebné (i nepotřebné 😀 ). K cukrárně jsem sice dorazil, ale chvíli před tím jsem si dával zmrzlinu a tak jen dortíky Číst více…
Tak už mám v novém pasu první krásné červené razítko vstupu na Ukrajinu. Pasová prohlídka na Ukrajinské straně probíhala na chlup stejně jako na Slovenské. S jedním malým rozdílem, že tentokrát sebrali pas i mně. Do Užhorodu jsme nakonec dorazili místo v 16:10 asi o hodinu a půl později. Mé Číst více…
Stojím v Michalovcích na nádraží a čekám na autobus do Užhorodu. Nervozita, kterou lehce pociťuji už od rána, dosahuje vrcholu. Žaludek se scvrknul na velikost vlašského ořechu a srdce tluče, jako by se něco dělo.. A ono vlastně děje. Za chvíli mi cesta skutečně započne. A to, že mi Petr Číst více…